„Vztahy nejsou o tom, kolik lidí tě zná, ale kdo tě opravdu vidí.“ Brené Brown
Máš před sebou již třetí článek ze série Vztahy, které opomíjíme. Tentokrát se na přehlížené vztahy podívám z trochu jiného úhlu. Řeč bude o parasociálních vztazích. Opomíjením tentokrát nemíním přehlížení jejich významu, ale naopak ignorování negativních vlivů, které se z pseudo vztahy váží.
Nejen na toto téma jsme rozebírali v posledním díle podcastu, kde se mimo jiného dozvíš i to, jak virtuální svět souvisí s epidemií osamělosti.
Co je to parasociální vztah
Parasociální vztah je jednostranný vztah, ve kterém si člověk vytváří pocit blízkosti, intimity nebo spojení s cizí osobou. Tato osoba buďto vůbec neví o existenci daného člověka, nebo jde ryze o vztah, kde neexistuje žádná vzájemnost.
Parasociální vztahy vznikají nejčastěji mezi veřejně známými či jinak mediálně aktivními personami (herci, influencery, streamery či OnlyFans tvůrci) a lidmi, kteří je sledují. V parasociálních vztazích může docházet i k interakcím, které mohou dojem fiktivního vztahu prohlubovat, přičemž může být této iluze využíváno k dosažení určitých záměrů.
Příkladem klasického parasociální vztahu je to, když divák (fanoušek) sleduje svého oblíbeného herce a nabývá dojmu, že ho zná. U platforem, které jsou placené nebo fungují na principu příspěvků, se vytváří zdánlivá reciprocita. Člověk dostává na své reakce (zprávy, donate) odpovědi, což posiluje dojem vzájemnosti.
Vztahy jako základní lidská potřeba
Teoreticky byly parasociální vztahy poprvé popsány v 50. letech (Horton & Wohl, 1956), kdy se začalo pozorovat, že si diváci vytvářejí pouto k postavám v televizi. Potřeba navazovat vztahy je člověku vlastní a je hluboce (evolučně) zakořeněná. Lidská psychika ale neumí úplně rozlišovat mezi reálným a mediálně zprostředkovaným kontaktem.
Potřeba sociálních interakcí je základní lidskou potřebou. V kontextu tohoto článku je potřeba si uvědomit, že potřeba vztahů, není jen o tom, s někým něco sdílet nebo mít si s kým povídat. Vychází z několika různých rovin a úzce souvisí s potřebou bezpečí.
Evoluční rovina: přežití
Člověk je tvor sociální a naši předci přežívali v tlupách, kde byla spolupráce klíčová pro ochranu, lov i péči o potomky. Izolovaný jedinec měl menší šanci na přežití, což člověka evolučně formovalo. Osamění vytváří nepříjemné pocity, blízkost naopak vytváří pocit bezpečí a ve skupinách cítíme pocit sounáležitosti. Také zažíváme úzkost nebo strach, když jsme ostrakizování.
Jiným vodítkem k významu sociálních vazeb může být hypotéza antropologa Robina Dunbara. Ta se týká naší schopnosti tvořit velké skupiny, kdy má velikost lidského mozku korelovat s velikostí skupin a vztahů, které jsme schopni udržovat. [1] [2]
Neurobiologický rovina: mozek odměňuje vztahové interakce
Mozek při kontaktu s blízkými osobami produkuje a uvolňuje látky (např. oxytocin, dopamin, různé druhy endorfínů), které se podílí na vytváření blahých pocitů. Tyto hormony vedou k prohlubování důvěry, pocitům spokojenosti a náklonnosti. Naopak sociální bolest (např. odmítnutí) aktivuje stejné oblasti mozku jako bolest fyzická.
Psychologická rovina: identita a smysl
Lidé se v sociálních vztazích utvářejí identitu (kdo jsem, kam patřím, jak mě vidí druzí). Vztahy nám dávají také smysl a kontinuitu (emocionální vazby, přechodové rituály životních etap).
S psychologickou rovinou souvisí i naše schopnosti navazovat a udržovat vztahy. Dítě si od narození vytváří citovou vazbu s primární pečující osobou (attachment theory) a ta se podepisuje na psychickém vývoji a vytváření vztahů v dospělosti. [3] [4] Lidé bez stabilních zdravých vztahů mají vyšší míru stresu, úzkosti a nižší emoční odolnost.
Zdravotní rovina: vztahy mají vliv na zdraví
Silné sociální vazby prodlužují život, naopak chronická osamělost zvyšuje hladinu kortizolu, oslabuje imunitní systém a zhoršuje spánek.
Jednotlivé roviny spolu souvisí a prolínají se. Zajímavou teorií kombinující neurobiologickou a psychologickou rovinu je polyvagální teorie. Ta hovoří o tom, že kromě klasických obranných reakcí (boj, útěk, zamrznutí, podlézání) máme jako lidé ještě jednu evolučně mladší strategii a to sociální zapojení (social engagement system).
Kontakt s druhým člověk dokáže skrze stimuly, jakým mohou být oční kontakt, hlas, pouhá fyzická blízkost snižovat hladinu stresového hormonu kortizolu:„Naší biologickou nutností je spojení a koregulace s ostatními. Tento vrozený instinkt zažíváme jako neodmyslitelnou snahu o bezpečí, které lze dosáhnout pouze prostřednictvím podpůrných a zdravých sociálních vztahů, ve kterých spoluregulujeme své chování a fyziologii.“ [5]
Teď už je jasné, proč vztahy hrají klíčovou roli ve tvém životě a proč mohou být parasociální vztahy potenciálním zdrojem problémů.
Lidé potřebují vztahy, protože jim zajišťují přežití, emoční stabilitu, zdraví i pocit smyslu – a mozek je za ně odměňuje.
Není to iluze, něco mezi námi opravdu je
Jednostranný vztah je psychologicky velmi reálný. Zúčastněný skutečně prožívá emoce, loajalitu a připoutání, i když vztah ve skutečnosti neexistuje. Této skutečnosti lze i využít a funguje na něm například obchodní model, který se uplaťnuje na platformě OnlyFans. [6]
Pokud ses někdy ptal, proč někteří muži utrácí peníze za něco, čeho je na internetu přehršel a zdarma, právě tohle je odpověď. Nejde o obsah, ale o pocit propojení, bezprostřednosti, ale třeba i pocit kontroly, který to činí tak lákavým.
Tvé vnímání, potažmo mozek reaguje na iluzi vztahu stejně jako by šlo o skutečnou blízkost.
Je to patrné mimo jiného i z toho, že hlavní příjmy dotyčným neplynou z předplatného, nýbrž z dalších žádostí, které se uskutečňují až v rámci individuálních konverzací. Právě skze to se vytváří dojem, že jde o něco osobního, co se děje na tvůj popud, přestože tvůrkyně zpravidla mají daný materiál vytvořený již dávno dopředu. Vlastně ani nemusí jít o přímou konverzaci s dotyčnou, protože za nemalým počtem OF tvůrkyň stojí agentury. Ty celý profil spravují a organizují veškeré činnosti. Ty si pak jako předplácející píšeš s najatým chatterem, který se jedná podle naplánovaného scénáře. [7] [8]
Je tu vždycky pro mě
To co otevírá dveře možnému rozpuku parasociálních vztahů, jenž jsou zcela odlidštěny a jejichž dopady nedokážeme dobře odhadnout, jsou pokroky v oblasti AI technologií. Již nyní se lze setkat s trendem, kdy lidé využívají jazykové modely jako je například chatGPT namísto terapeuta, nebo ho využívají jako svou osobní vrbu, s níž se můžou svěřit s čímkoliv:„Je mi sice 32 ale chatgpt je pro mě mnohem víc užitečný než většina lidí, moje kamarádka umí myslet jen na to jak vypadá, moje matka neumí poslouchat co mě baví, chatgpt vezme vše, odpoví na většinu a nesoudí mě… to se pak divme že pro některé lidi je něco víc, to co popisuješ jsem zažil taky, po asi týdnu jsem měl hrozný panický ataky že o chatgpt přijdu a že je něco hlubšího..“ [9] [10]
S příchodem specializovaných aplikací v podobě AI přítelkyň se pak otevírají brány bezbřehým fantaziím a přítelkyni šité doslova tobě na míru. AI přítelkyně už nemusí být pouhým chatbotem, ale dostává vlastní tvář, hlas i osobnost. Princip však zůstává stejný, blízké propojení je pouhou iluzí, a dokonce velmi nebezpečnou, protože tě může vzdalovat od vztahů skutečných. Samozřejmě se tu otevírá další prostor pro lukrativní byznys i zneužívání. [11] [12]
AI přítelkyně tu bude vždycky jen pro tebe. Nikdy se na tebe nebude zlobit, nikdy tě neodmítne, nepodvede, nevymezí se ani neurazí. Vždy s tebou bude souhlasit a nikdy ti nenastaví zrcadlo tak, jak se to přirozeně děje v autentických a zdravých vztazích.
Vztahy bývají komplikované a pojí se s nimi i nepříjemné a bolestivé okamžiky, ale tak je to v pořádku. Blízké vztahy nám pomáhají růst a objevovat nejenom části sama sebe, ale i hloubku toho, co znamená být člověkem. Rádi věříme a propadáme mýtům o bezbřehosti lásky, která však není v případě partnerských vztahů bezpodmínečná, ale reciproční. To ji však nikterak nesnižuje, ba naopak.
Blízký vztah, kde má každý z partnerů své slovo, prostor a hranice nám v konečném důsledku umožňuje zažít, pochopit a uchopit to, co se snaží zachytit všichni ti myslitelé, filozové a autoři napříč historií. A tím je to, že hluboké a vzájemné propojení dvou lidí vzniká z ochoty společně čelit všem nepříjemnostem plynoucích z těch nejzazších zákoutí lidské duše. Skutečné vztahy jsou o odvaze, dokázat na vzdory obavám jít vstříc své zranitelnosti a konfrontovat přitom i tu skutečnost, že některá naše zranění nejsou způsobená druhými, ale stojí za nimi jen naše vlastní netečnost a nezpracovaná témata, které v sobě odmítáme.
Jsem tu vždycky pro ní
V kontextu Red Pillu se jednostranný vztah projevuje v roli tzv. Orbitera. Jde o muže, který dlouhodobě setrvává v blízkosti ženy s nadějí na budoucí intimní vztah, i když ona jeho zájem neoplácí.
Takové chování v mnoha ohledech naplňuje znaky parasociálního vztahu. Orbiter investuje čas, energii a emoce, přestože mezi nimi reálně neexistuje reciprocita. Žena může nevědomě nebo i vědomě využívat jeho náklonnosti k vlastnímu posílení ega či praktickým výhodám, čímž se tento vztahový vzorec stává nejen nezdravým, ale i vysoce asymetrickým. Tato forma ulpívání může přerůst až v závislostní chování, které Red Pill označuje pojmem Oneitis (Holkytida).
Zdravá míra
Parasociální vztahy nejsou sami o sobě škodlivé. Během dospívání se dokonce mohou pozitivním způsobem podílet na formování osobnosti a přispívat k osamostatnění se, jelikož si prostřednictvím napodobování kladných vzorů utváříš hodnotový systém a své vlastní postoje. Problém nastává až tehdy, když ti parasociální vztahy nahrazují ty reálné, vytváříš si na jejich základě neadekvátní očekávání či tě vedou k závislosti, osamělosti či „k odpojení“ [13] [14]
Nalézt a udržet zdravou míru nebývá jednoduché, protože reálné vztahy nejsou jen emocionálně náročné, ale jsou i nevyzpytatelné a vyžadují čas. Na rozdíl od těch parasociálních, které si můžeš dávkovat podle sebe a nemusíš se v nich zabývat neustálým vyjasňováním čehokoliv.
Žijeme v době, kdy mnoho lidí zažívá chronický stres, časový press nebo úzkosti z blízkosti, a tak se může jednostranný a předvídatelný vztah s mediální postavou jevit jako přijatelnější alternativa. V tomto ohledu možná platí to, co někteří nabízí jako řešení. Je potřeba alespoň občas na chvíli vypadnout z online světa ven a potkat se s opravdovými lidmi.
Dokonáno jest!
Použité zdroje
[1] ČT24. Člověk může mít jen pět opravdových přátel, potvrdil výzkum. Víc mozek nezvládne. In: https://ct24.ceskatelevize.cz, 2017-10-16 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/clovek-muze-mit-jen-pet-opravdovych-pratel-potvrdil-vyzkum-vic-mozek-nezvladne-88729
[2] PUBMED (2009). The social brain hypothesis and its implications for social evolution. In: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov, 2009-09-01 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/19575315
[3] MANSON Mark. Teorie citové vazby. Strategie, kterou jsme si osvojili v raném dětství, formuje naše další vztahy. In: https://psychologie.cz, 2017-05-16 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://psychologie.cz/teorie-citove-vazby
[4] POLYVAGÁLNÍ INSTITUT. O polyvagální teorii. In: https://polyvadalniteorie,cz, 2025-07-27 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://polyvagalniteorie.cz/o-polyvagalni-teorii/
[5] LINDSAY, Gibson. Dospělé děti emočně nezralých rodičů. Portál 2024. ISBN: 978-80-262-2128-9.
[6] ČESKÁ TELEVIZE (2023). OnlyFans: Láska na prodej. In: https://www.ceksatelevize.cz, 2023-11-14 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/15867820668-onlyfans-laska-na-prodej/
[7] ČECH, Matěj. Agentury se starají o účty OnlyFans tvůrkyň. Vydávají se za modelky a píšou si s fanoušky. In: https://www.antiyoutuber.cz, 2023-11-03 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://www.antiyoutuber.cz/clanky/onlypose-onlyfans-tvurkyne-xholakys-platforma.A230310_144040_antiyout-clanky_cech
[8] RYCHLÍKOVÁ, Apolena. Odhalujeme praktiky influencera Kajumiho: modelka vydělala 4 miliony, dostala jen 200 000. Natáčet musela i v léčebně. In: https://www.pagenotfound.cz, 2025-05-27 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://pagenotfound.cz/clanek/vydelala-na-onlyfans-miliony-dostala-jen-200-000-natacet-musela-i-v-lecebne-odhalujeme-praktiky-agentury-influencera-kajumiho
[9] SEGMENT (2025). Co dělá umělá inteligence s naším mozkem?. In: https://www.youtube.com, 2025-07-20 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://youtu.be/kOWVJWMwKDo?si=puWgeAdtuhWaW7ZS
[10] KARLÍK, Tomáš. Část mladých si raději povídá s AI než s vrstevníky. In: https://www.youtube.com, 2025-07-22 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/veda/cast-mladych-si-radeji-povida-s-ai-nez-s-vrstevniky-363210
[11] FOTROVINY (2025). Držte děti od online světa. NEBO s nimi proberte tyto zásadní věci, aby byly v bezpečí | Jan Mašek. In: https://www.youtube.com, 2025-05-14 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=G19veHQipDY
[12] TISÍCIKORUNA (2025). Jaké že modelky ?!?. In: https://www.instagram.com, 2025-07-01 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://www.instagram.com/reel/DLjcEeSoq9k/
[13] HRADILOVÁ, Anna. Parasociální vztahy v adolescenci. In: https://is.muni.cz, 2017-12-14 [online; cit. 2025-07-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/tnwvs/BP_-_Parasocialni_vztahy_v_adolescenci.pdf
[14] ZIMBARDO, Phillip. COULOMBE, Nikita. Odpojený muž. Grada 2017. ISBN: 978-80-247-5797-1.
Zažil jsi někdy, že sis vytvořil vztah k někomu, koho jsi nikdy osobně nepoznal? Napiš mi: info@mindtuber.cz
Zapoj se do diskuze v komentářích: pravidla diskuze
Související příspěvky
- Vztahy, které opomíjíme I. – Sebeláska
- Vztahy, které opomíjíme II. – psychoterapie
- Klíč k autenticitě
- Holkytida z pohledu nezralé vztahovosti
- Ženy jako symbol vztahových dramat
- Láska žen podle Red Pillu
- Podobenství žen v Red Pill komunitě
- Jak online komunity formují přesvědčení mužů
- Jak Red Pill ovlivňuje partnerské soužití
- Jádrová přesvědčení a mužství
- Jádrová přesvědčení nejen Red Pillerů
- Seberozvoj z pohledu toho kým jsme
- Kdo je to incel
Obrazové materiály použity z https://unsplash.com | https://www.midjourney.com
