Jádrová přesvědčení nejen Red Pillerů

„Nejvíce nás neomezuje realita, ale naše přesvědčení o ní.“ Tony Robbins

Tento příspěvek je pokračováním předchozích článků a volně na ně navazuje. V prvním jsem se zaobíral tím, jak prostředí online komunit ovlivňuje myšlení mužů. V dalším jsem se pak věnoval jádrovým přesvědčením, které muži mívají. Předtím než budeš pokračovat ti doporučuju si je přečíst pro získání ucelenějšího obrazu na danou problematiku.

Dnes budu pokračovat vybranými negativními jádrovými přesvědčeními, se kterými se lze setkat v kontextu s maximalistickým přijímáním Red Pill idejí, ale jak uvidíš sám, mají toho hodně společného s těmi běžnými.

Podle Red Pillu kvalitu muže definuje jeho socio-ekonomický úspěch.

Úspěšný a silný chlap

První kategorií jádrových přesvědčení jsou ty, které se týkají mužství:

„Moje hodnota jako muže závisí na mém sociálním statusu, úspěchu a charisma.“

❌ Pokud nejsem úspěšný, oblíbený a zábavný nejsem dostatečně hodnotný, nejsem pořadný chlap.
✔️ Neexistuje jediný „správný“ způsob, jak být mužem. LMS je jen jedním z aspektů při výběru partnera, který je multifaktorovou záležitostí. Atraktivita je subjektivní a preference se mění v čase. Muž může mít i jiné oceňované kvality jako je spolehlivost, sebereflexe či emoční zralost. Pocit ze slabé mužské hodnoty poukazuje na problémy s nedostatečností obecně.
Témata: narušená sebehodnota, nízké sebevědomí, vnitřní kritik, performativní maskulinita

📌 Mužství je sociální, psychologický a kulturní konstrukt, který se mění v čase a závisí nejen na společenském kontextu, ale i na individuálních hodnotách a osobní identitě.

„Ženy testují muže a zkoušejí jeho integritu.“

❌ Musím být neustále silný a nepřipustit žádnou nejistotu.
✔️ Všichni chceme vědět, zda-li vedle sebe budeme mít partnera, na kterého se můžeme spolehnout. Lidé hrají různé formy her. Někteří tak činí nevědomě, protože si nesou vlastní nejistoty, jiní záměrně, aby si udrželi moc nebo testovali hranice druhých.
Témata: nízké sebevědomí, nedostatečný pocit vlastní hodnoty, narušené osobní hranice

📌 Pod tímto přesvědčením se často ukrývá nejistota a pochybnosti, zda-li seš hoden lásky:„Kdo není s to mít se rád, v tom budí skepsi a nedůvěru náklonnost, kterou pociťuje od druhých. Věří, že si ji nezasloužil, případně že pro ni bude muset něco udělat.“ [1]

Red Pill se staví k partnerským závazkům opatrně a se značnou skepsí.

Závazek a partnerství

Další kategorii tvoří přesvědčení týkající se vztahů. Ty jsou syceny špatnými zkušenostmi mužů a jejich výsledkem není jen zklamání, ale i další utvrzení se „v pravdě, kterou Red Pill mužům odhaluje“. Jádrová přesvědčení pak krystalizují v následujících tvrzeních:

„Muži a ženy nemohou být ve vztahu rovnocennými partnery.“

❌ Rovnocennost je iluze, vždy je jeden z partnerů dominantní a určuje rámec vztahu, proto si musím udržet kontrolu.
✔️ Vyvážené vztahy existují a jsou založeny na otevřenosti, důvěře a respektování hranic. To neznamená, že jeden z partnerů nemůže mít v některých otázkách převahu, ale nezneužívá ji k dosažení svých cílů na úkor druhého.
Témata: nedůvěra, strach ze ztráty kontroly, narušené osobní hranice, sklony k pečovatelské či mentorské roli, projekce

📌 Vztahy založené na mocenské hierarchii vykazují nezdravou dynamiku, kde se objevuje kontrola, závislost a manipulace. [2] Např., když jsou partneři ve vztahu nadřízený – podřízený. Viz vazba rodič – dítě popsané v transakční analýze, případně tzv. Dramatický trojúhelník. [3]

„Závazek mě staví do nevýhodné pozice.“

❌ Vážné vztahy a manželství jsou rizikové, protože dávají ženám moc. Nesmím se příliš vázat, abych neutrpěl škody.
✔️ Závazek znamená otevřít se a riskovat, ale zároveň je základem intimity.
Témata: nedůvěra, strach ze zranitelnosti, pocit bezpečí

„Ženy potřebují k muži vzhlížet.“

❌ Musím být na výši, protože ženy nemilují muže, kterého neobdivují.
✔️ Přirozená přitažlivost nepramení z potřeby dokazovat svou převahu (hodnotu), ale z vnitřní integrity, se kterou člověk žije svůj život.
Témata: neautenticita, nízké sebevědomí, potřeba uznání, performativní maskulinita

📌 To, že ženy přirozeně vzhlíží a následují muže je důsledkem historického kontextu (patriarchátu), který po staletí utvářel podobu hierarchického uspořádání společnosti. Tuto představu posiluje nezdravá dynamika závislých vztahů, kde se ženy často díky výchově ocitají v submisivní roli (nízká asertivita, přizpůsobivost na úkor vlastních potřeb atd.):„Pacienti se závislou strukturou osobnosti si například nacházejí dominantní protějšky.“ [4][5] Je zde patrný i vliv mýtu o alfa samci.

„Ženy vždy upřednostní nejlepší možnou volbu muže kvůli hypergamii.“

❌ Musím se neustále snažit, protože jakmile přestanu být pro ženu hodnotný (budu natraktivní, nudný, nepřinášející ji materiální zajištění – Beta), přestane mě respektovat, opustí mě nebo mě podvede.
✔️ Přirozená touha po kvalitním partnerovi platí pro obě pohlaví. Přesvědčení, že všechny ženy jsou hypergamní bývá založena na strachu a nedostatku důvěry ve vlastní hodnotu. Vztahy nejsou o neustálém dokazování vlastní hodnoty.
Témata: strach z opuštění, nedůvěra, nedostatečný pocit vlastní hodnoty, láska podmíněná výkonem

📌 Tento pohled je utvářen nejen evoluční teorií, ale i kulturními a sociálními normami a ideály, nevyjímaje pop-kulturní obrazy. Jde o značně redukcionistický pohled na mnohovrstevnatost lidského chování. Je snazší vysvětlit vzorce chování žen v romantických vztazích jednoduchými pravidly nebo pravidelnými schématy.

„Ženy nejsou schopné opravdové loajality.“

❌ Věrnost žen závisí pouze na podmínkách, pokud se tyto podmínky změní, vztah skončí a proto si musím udržovat odstup a neztratit jako muž svou hodnotu.
✔️ Jde o projev nedostatku důvěry a strachu ze selhání. Věrnost vyvěrá z emocionální blízkosti, vzájemné úcty a respektu, které se budují v průběhu času. Blízkost není o kontrole nebo udržování vzdálenosti, ale o vzájemném bezpečí, které poskytuje prostor pro růst a zranitelnost.
Témata: strach ze ztráty kontroly, strach ze selhání, nedostatečný pocit vlastní hodnoty, nejistá citová vazba

Red Pillu ženy popisuje prostřednictvím generalizací a stereotypů.

Ženy jsou

Přitom co se posledních zmíněných týká, stačilo by umět naslouchat samotným ženám. Ty nad podobnými prohlášeními zpravidla nevěřícně, ale často spíš znechuceně, kroutí hlavou. Jenže to by ve hře nesměly být další tvrdošíjná přesvědčení, které spojuje to, že se ženám nedá věřit:

„Ženy se přizpůsobují realitu, jak se jim to zrovna hodí.“

❌ Ženy nejsou konzistentní ve svých postojech a názorech. Nemá smysl s nimi některá témata diskutovat, protože si vše vždy nějakým způsobem ospravedlní bez ohledu na skutečnost.
✔️ Lidské vnímání reality je ovlivněno individuálními zkušenostmi, emocemi a kognitivními zkresleními bez ohledu na pohlaví. Každý člověk přizpůsobuje své názory a postoje na základě nových zkušeností a podnětů.
Témata: kognitivní zkreslení, nedůvěra, nejistota, projekce

„Ženská logika není racionální, ale situační.“

❌ Ženy jsou iracionální a rozhodují se jednají jen podle toho, jak se jim to hodí v danou chvíli. Nemůžu se na ně spolehnout, protože to co platilo před chvíli, už teď platit nemusí.
✔️ Rozhodování a způsob myšlení jsou ovlivněny nejen pohlavím, ale také výchovou, zkušenostmi, emocemi a kontextem situace, což platí pro všechny lidi. Emoce mohou hrát roli v rozhodování, ale to neznamená, že jsou v rozporu s racionalitou.
Témata: kognitivní zkreslení, nedůvěra, nejistota, projekce, racionalizace, emoční inteligence

📌 Tento stereotyp vychází z dualistického pohledu, který staví mužskou racionalitu proti ženské emocionalitě, přestože neurověda i psychologie ukazují, že obě složky se prolínají u všech lidí bez ohledu na pohlaví. Jde o nepřesnou interpretaci, rozdíly jsou spíše v použitých strategiích a v aktivaci různých mozkových oblastí, nikoli v úrovni racionality. [6]

„Ženy se primárně řídí emocemi a instinkty.“

❌ Ženy jsou nepředvídatelné a tak jim nelze plně důvěřovat. Nemohou mě pochopit a jakékoliv vysvětlování logickými argumenty je nepřesvědčí.
✔️ Viz předchozí bod. Emoce a racionalita nejsou protiklady, emoce jsou klíčové pro racionální rozhodování.
Témata: kognitivní zkreslení, nedůvěra, nejistota, projekce, racionalizace

Red Pill chování žen popisuje jednoduchými schématy, které stojí na generalizacích.

Řešení v podání Red Pill koučů

Jak Red Pill kouči přistupují k řešení jádrových přesvědčení? V podstatě nijak. Prohlašují je za neměnnou skutečnost a na místo introspekce přichází s řadou aplikací, jak se stát úspěšným alfa chlapem, nebo jak vztahy se ženami formovat a řídit.

Tyto prediktivní osobnostní a vztahové modely se snaží předejít konfrontacím (vnitřním a vnějším), které by mohly vést k obnažení skutečných příčin. Svým způsobem jde o formalizované strategie postavené na obranných mechanismech, jejíž cílem je, vyhnout se zodpovědnosti.

Orientace na performativní maskulinitu je dalším způsobem, jak se vyrovnat s nepříjemnými pocity, které taková jádrová přesvědčení způsobují:„Nedostatečný pocit vlastní hodnoty mají napravit výkony, úsilí a úspěch. Ve společnosti orientované na výkon je hodnotný jen ten, kdo je takzvaně úspěšný, dostává nejlepší vysvědčení, je lepší než jiní a dovede zářit na jevišti života.“ [5]

Red Pill sice poskytuje nástroje pro zlepšení „tržní hodnoty“ muže, ale zároveň nenápadně fixuje jeho pohled na svět. Výsledkem není jen růst, ale i uzavření se do rámce, který rozvoj spojuje s výkonem, ženy s egoismem a vztahy redukuje na transakční mocenské struktury.

Emočně nabitá „fakta“

Výše zmíněná tvrzení postrádají odstup. Zdánlivě racionální závěry ve skutečnosti stojí na emocích, pocházejících z komplexů a emočních zranění. Strach z odmítnutí, nízké sebevědomí či negativní zkušenosti se ženami jsou racionalizovány do podoby „objektivního“ systému pravidel. Pravidel jako je například maximalizace atraktivity (hodnoty) jdoucí na ruku ženské hypergamii.

Šiřitelé Red Pill obsahu se snaží učinit tyto absolutistické výroky univerzálně platnými, a to pomocí předkládání pečlivě vybraných faktů. Jde o selektivní výběr ignorující jiná důležitá fakta, která by tyto zjednodušující tvrzení, učinila neúplnými.

Respektive by je učinila nejednoznačnými, jenže pak by zase nebyla tak přitažlivá pro ty, kteří se s nimi dokáží ztotožnit. A to jsou ti, kteří se také stávají kupujícími produktů, kteří Red Pill kouči nabízí jako řešení.

Red Pill často nevychází z faktů a rozumu, ale je založen na emocích a obranných reakcích, jenž mají muže chránit před vlastní zranitelností, byť za cenu omezeného a zkresleného pohledu na vztahy.

Fungujeme jako lidé v rámci různých sexuálních strategií? Ano. Znamená to, že jsou všechny ženy hypergamní a zajímá je výhradně vzhled, peníze a status? Ne. Tady si dovolím jedno zevšeobecnění i já. Žádná skutečně zralá žena nechce muže, který vnímá vztahy prizmatem Red Pillu.

Člověk, který je prostý negativních jádrových přesvědčení a nezdravých vztahových vzorců, velmi rychle rozpozná jejich působení u druhých. Nezaměňuje je za přístup či názor tak, jak se je občas někteří snaží schovat za slova jako tradiční, konzervativní nebo přirozený. Nedělej tuto chybu taky a podrobuj své názory kritickému přehodnocení.

Dokonáno jest!

Použité zdroje

[1] RÖHR, Heinz-Peter. Nedostatečný pocit vlastní hodnoty. Praha: Portál 2013. ISBN: 978-80-262-0354-4.
[2] CLICK2PRO (2024). Green Flags in Relationships: Signs of a Healthy Love. In: https://click2pro.com, 2025-04-27 [online; cit. 2025-04-27]. Dostupné z: https://click2pro.com/blog/green-flags-in-relationships
[3] PSYCHOTERAPIE PRAHA (2025). Možné využití modelu „Trojúhelníku vzájemné závislosti“ v Gestalt terapii. In: https://www.psychoterapie-praha.net, 2025-03-16 [online; cit. 2025-03-16]. Dostupné z: https://www.psychoterapie-praha.net/odbornost-psycholog-praha/odborne-clanky-psychoterapie/127-mozne-vyuziti-modelu-trojuhelniku-vzajemne-zavislosti-v-gestalt-terapii.html
[4] RÖHR, Heinz-Peter. Závislé vztahy. Praha: Portál 2016. 978-80-262-1159-4.
[5] RÖHR, Heinz-Peter. Závislost. Praha: Portál 2015. 978-80-262-0927-0.
[6] CHEN L, ZHENG Z, LIANG J, LIN Y, MIAO Q. Understanding gender differences in reasoning and specific paradigm using meta-analysis of neuroimaging. In: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov. , 2025-01-07 [online; cit. 2025-01-07]. Dostupné z: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11747635/#S3
[7] BENDA, Jan. Všímavost a soucit se sebou. Praha: Portál 2019. ISBN: 978-80-262-1524-0.
[8] BENDA, Jan. Všímavost a já. Praha: Portál 2024. ISBN: 978-80-262-2136-4.
[X] Přehled literatury

O čem z toho jsi skálopevně přesvědčen ty? Napiš mi: info@mindtuber.cz
Zapoj se do diskuze v komentářích: pravidla diskuze

Související příspěvky

Obrazové materiály použity z https://unsplash.com a https://www.midjourney.com

Sdílej:

Post Views: 14