„Soucit a tolerance nejsou známkou slabosti, ale znamením síly.“ Dalajláma
V aktuálně poslední epizodě FwB podcastu došlo na choulostivé téma mužství, potažmo zralé maskulinity.
Samozřejmě je otázkou, zda-li vůbec lze „pravé“ mužství vydefinovat. Domnívám se, že nikoliv. Už jen z toho důvodu, že každá doba klade na muže jiné nároky a podle toho se i mění ideál „správného chlapáctví“. Tímto směrem Markéta rozšířila naše povídání ve vlastním článku o Rozpad ideálu mužství: Od rytíře k sigma male.
Já přidám svou trochou do mlýna a podívám se na záležitosti týkající se síly, odvahy nebo třeba nezávislosti, které jsou tradičně s ryzí maskulinitou spojovány.
Co bylo, už neplatí?
Ve společnosti se vždy ustanoví nějaké směrnice a restrikce, které působí jako svodila, tak aby se společnost mohla vyvíjet určitým směrem. Do toho vstupuje svoboda, která jde ze své podstaty proti přikázáním a omezením a celou společnost zásadním způsobem proměňuje. Tyto změny se dotýkají i doposud jasně daných společenských rolí, které se nyní prolínají, nebo zcela mizí.
V individualismu a v pestrosti svobodného sebevyjadřování lze jen těžko nastolit nový ideál mužství. Tato neurčitost způsobuje nejistotu a ta vyvolává obavy. Někteří muži se cítí zmateni, jiní jako třeba v případě mužů sympatizujících s Red Pill hnutím vnímají změny jako ohrožení svobod a práv mužů.
Rozmělňování ustálených ideálů, ale neznamená potlačování mužnosti nebo její podstaty. Axiomy zůstávají a archetypálně se mužství nemění. Mění se pojetí, konkrétní obrazy, kterými se tyto abstrakty naplňují. Příkladem budiž síla, o které budu v dalším textu mluvit nejvíce.
Mužská síla
Pod tradičním archetypem mužské síly si můžeš představit sílu fyzickou. Pravzdor muže jako živitele dosahoval svého největšího významu nejen v pravěkých dobách, ale například i během průmyslové revoluce, kde hrála prim síla ekonimická. Dnes tento význam upadá a do popředí se dostává vnitřní síla spojená s autenticitou a zranitelností.
Co potom znamená být silným mužem? V kontextu dnešní doby je to především takový muž, který je adaptibilní, disponuje emoční inteligencí a je pečující. Stejně tak ale může být silný fyzicky a ekonomicky. Jedno se s druhým nevylučuje, naopak. Vše je projevem téhož a navzájem se doplňuje. Například tak, že tlak, který na muže zákonitě vzniká, dokáže řešit adekvátním způsobem. Přizná si svoji slabost a řekne si o pomoc.
Ve svobodném vyjádření maskulinity žádný jeden projev nepotlačuje, nezesměšňuje, nebo neostrakizuje jiný.
Začíná se projevovat oslabování vlivů působení hegemonní maskulinity, díky čemuž se začínají akceptovat i jiné projevy mužství než ty tradicionalistické. Nejvíce se tímto stavem cítí být ohroženi ti, kterým to nabourává rigidní představu o neměnné podstatě mužnosti, nebo ti, kteří si svým mužstvím nejsou jistí.
Citová intimita
Dnes více než kdy dříve roste poptávka po mužích, kteří jsou emočně kompetentní, což úzce souvisí se schopností navazovat a udržovat blízké vztahy. K tomu, abychom byli schopni citové intimity, je potřeba určitých vlastností, které je potřeba i adekvátně rozvíjet. Potíž je v tom, že nemálo z těchto vlastností přímo souvisí se vztahovostí, která se formuje už během výchovy v dětství.
Ačkoliv dnes muži mají k dispozici nástroje, které jim v tom mohou pomoci, právě díky různým ustáleným jádrovým přesvědčením a maladaptivním strategiím setrvávají ve stavu, ze kterého se sami nedokáží vymanit.
Pokud už se rozhodnou svoji situaci změnit, orientují se více na potíže související s následky tohoto stavu, jakou je třeba neúspěch u žen, který se projevuje už během seznamování. To je pak vede k seberozvoji tímto směrem. Pomoc hledají v online prostředí a tím pronikají do Manosféry a dostávají se k Pickupu. Ten může představovat první pozitivní zkušenosti se sociálními interakcemi, což v konečném důsledku nemusí vést k rozklíčování pout nevědomých mechanismů, což svými slovy popisuje i zakladatelka Institutu Moderní láska Markéta Šetinová:„Spoustu mužů, se kterými pracuju já, tak první kontakt vlastně s nějakými vztahovými dovednostmi byl přes pickup… nějakou hodnotu to mít může, ale nemyslím si, že výsledkem je ten vztah.“ [1]
Takže tu sice existují historicky vzniknuvší příčiny, jako jsou chybějící vzory nebo chybějící iniciační procesy, ale zároveň tento stav posilují a udržují rady, které mají k těm skutečně vztahotvorným daleko. Jako příklad můžu uvést jedno z Red Pill nahlížení na vztahovost:„Zdá se, že ženy pro udržení respektu a atraktivity vůči muži potřebují ve vztahu určitou zdravou míru tajemnosti, nejistoty a intrasexuální kompetice (konkurence jiných žen).“ [2] Ano, skutečně taková věc může platit, avšak opět jen u žen, které jsou též ovlivněny nežádoucími vzorci chování.
Respekt a důvěra jde ruku v ruce s jistotou a stabilitou, nikoliv naopak.
Bare minimum
Muž by měl být silný. Muž by se měl umět postarat o sebe i druhé. Zároveň by měl být citlivý, měl by se umět otevřít a měl by umět naslouchat. Měl by… Změny a s nimi přicházející nové požadavky muži vnímají jako kupící se neadekvátní zátěž, kterou pociťují převevším skrze neustále rostoucí nepřiměřené nároky žen. Muži v tomto ohledu vyjadřují obavy, které by se neměly přehlížet. Podívej se na pár z nich, které jsem vybral z komentářů na platformě Threads reagujících na otázku: ,,Co je podle Vás nejtěžší na tom být muž?“
I tak se najdou tací, ženy i muži, kteří podobná vyjádření onálepkují slovy o fňukání. Ne, že by snad někdo mužům odhalovat emoce zakazoval, ale mezi častými důvody, které muži sami zmiňují a jenž je vedou k větší k citové uzavřenosti, patří mimo jiného i to, že u žen pak nějakým způsobem hluboce klesli.
Emoční vřelost a otevřenost nefunguje jako přepínač na vyžádání, a tak může docházet k situacím, kdy žena vyžaduje pozornost ve chvíli, kdy je muž vyčerpán a potřebuje oporu. To může tvrdě narazit. Zvlášť v těch situacích, kdy jsou přes očekávání způsobené nepřiměřenými nároky na partnera, mužovy potřeby zlehčovány nebo zcela přehlíženy.
Konflikty, které se pak neodehrávají v partnerské rovině, kdy protějšek setrvává v sobeckém dětském domáhání se, končí hlubokými křivdami. I to je jeden z dalších možných důvodů utvrzující muže v přesvědčení, že ženy chovají náklonnost k mužům, jen dokud jim něco poskytují.
Muži nejsou stroje pro bezpodmínečné plnění potřeb žen.
Vztahy za to nestojí
Muži se tak ženám vzdalují nejen v samostatnosti, ve vzdělání, ale i v blízkých vztazích. [3] Čím dál tím více mužů na vztahy nevěří a preferuje single život. Zkrátka všechna ta námaha mužům za ta případná zklámání nestojí. V těchto rezignacích lze vypozorovat zadušení již zmíněné vnitřní síly. Toho aspektu, který se snoubí s odvahou, zranitelností a nezávislostí.
Odolat přesvědčení, že stejné opakující se zkušenosti souvisejí více s druhým pohlavím než s něčím odehrávajícím se ve mně, není vůbec jednoduché. Čelit vnitřním zraněním spojených se ztrátou navíc podpořených vlivem traumatických cyklů, je ještě těžší. V tom všem nalézt odvahu otevřít se změně, započít hlubokou introspekci a otevřít se dalšímu citovému prožívání, vyžaduje enormní kus odvahy. [5]
„Stát se nezávislým – emocionálně, profesně a finačně – nás stojí přes dvacet let života a veliké úsilí. Partnerství to však převrátí vzhůru nohama. Znamená to předat část vlády nad svým životem někomu jinému, rozhodovat se společně a někdy svolit ke kompromisu. Znamená to také být zranitelný.“ [6]
Zůstat sám je samozřejmě svobodné rozhodnutí, které nelze nikomu upírat. Pokud je však řízené strachem, byť nevědomým, naléhavé vnitřní pocity neustanou a vyhýbáním se vztahům, se situace nezlepší:„Maladaptivní schémata vznikají ve vztazích, projevují se ve vztazích, včetně vztahu k nám samým a ve vztazích se také léčí.“ [7] Není-li k dispozici bezpečné prostředí blízkého vztahu, může člověk korektivní zkušenosti zažít i ve vztahu psychoterapeutickém.
Silný muž nemusí být ten, kdo všechno zvládne bez zaváhání, ale spíše ten, kdo má odvahu přiznat si i svou slabost. Skutečná síla často spočívá v upřímnosti vůči sobě samému, schopnosti přijímat své limity a otevřít se zranitelnosti. Přiznání slabosti vyžaduje odvahu a může vést k většímu osobnímu růstu a hlubším vztahům.
Zmatená navigace nezaktualizovaných map
Spolu s rozpadem ideálů musí padnout i s mužstvím spojené stereotypy, které jsou ve společnosti doposud živé. Nelze od mužů vyžadovat změny a zároveň neakceptovat to, že se tyto změny projeví i jinde.
Jinými slovy nelze k mužům přistupovat jako k hotovým projektům a podmiňovat mužství sadou atributů, které musí splňovat. I v tomto případě je potřeba vidět muže, jako lidské bytosti, které se ve vztazích naplno projeví. Budou-li ochotni ukazovat svoji zranitelnost, tak si zákonitě budou chtít i nastavit hranice. Stejně tak budou ženám nastavovat nepříjemné zrcadlo a je zase na ženách, aby skrze sebereflexi dohlédly svým vlastním nedostatečnostem.
Aktualizace nahlížení na mužství musí proběhnout na obou stranách a pak spolu můžeme růst společně.
Tvrdost a neuvolňované přetížení
Muži, kteří si neustálé na něco stěžují, nejsou atraktivní. Kde leží ještě ta akceptovatelná míra a co už dotyčné diskvalifikuje? Co pochází od žen, které žijí v zajetí ideálů a co na sebe muži kladou sami pod vlivem vlastního pocitu nedostatečnosti?
Tady přichází na řadu přizpůsobivost, která umožní mužům ustát tlaky vnitřní i vnější. Ruku v ruce se silou jde totiž i tvrdost. Teď se ale nebavím o síle a tvrdosti, kterou můžeš pozorovat u některých chlapů, kteří jsou ve skutečnosti uvnitř slabí a velmi křehcí. Mluvím o tvrdosti, která nepostrádá pružnost. Ať už jako lidé vytváříme hierarchické struktury, nebo jako muži soupeříme v té dominanční, musíme být schopni ustát tendence se neustále s někým poměřovat.
Muži na sebe dokáží klást obrovské nároky, jenž se týkají síly a výkonu. Vyrovnat se dnes předkládaným vzorům, které jsou značně zkreslené, může vést k pocitům méněcennosti a k vyhoření. Zvlášť, když všude na sociálních sítích vyskakují úspěšní, bohatí a dobře vypadající muži, kteří prodávají vize pohádkového života. Kolik z toho doopravdy mají a jaké mají doopravdy vztahy, se nedozvíš. Za to po chvilce skrolování feedu nabydeš dojmu, že jsi nicka.
Můžeš se zapřít, obrnit se a tvrdě makat. Nebo můžeš začít rozvíjet všímavost a soucitu k sobě samému. [7] [8] Pak k sobě můžeš být klidně i tvrdý, protože u toho nezapomeneš na to, být k sobě i laskavý. To je ta ona elastická tvrdost, která je spravedlivá. Umí vstřebat vyvinutý tlak, ale nepřekročí limity tvých možností. To se neprojeví jen vůči tobě, ale i vůči ostatním. Třeba ve chvíli, kdy se musíš vymezit a nastavit si hranice. Učiníš tak rázně a zároveň laskavě, aby si druhý neublížil.
Cesta za svobodou
Myslím si, že by všem celkově prospělo více empatie. Zoufalost nebo neschopnost některých mužů pramení z toho, že jsou ztracení a vinit je z toho, že si za to mohou sami, přestože jim nikdo nedal v rozhodujících okamžicích mapu, je tvrdý. Udeřit na ně silou a umocnit jejich pocit slabosti tím, že by právě takovou sílu měli ustát, vede ještě k větší izolaci.
Hodně mužů si svoji cestu doposud nevybralo a jen kráčí po té, o které jim někdo řekl, že je ta jediná správná. V domnění, že dojdou šťastného konce, ji následují, neuvědomujíc si přitom skutečnost, že jsou to možná oni, kdo se ztratili.
Probíhající změny tak nevnímám jako destrukci mužství, ale jako příležitost konečně moci být mužem, kterým chci doopravdy být. A to bez nutnosti si na něco hrát. Najít si svoji vlastní cestu, která vede k svobodnému žití v úplnosti.
Dokonáno jest!
Použité zdroje
[1] U KULATÉHO STOLU (2024). Markéta Šetinová: Jak se seznámit, vyšperkovat Tinder profil, napsat první zprávu a oslovit na ulici. In: https://www.youtube.com, 2024-08-14 [online; cit. 2024-08-14]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=nQA8NzAU1b0&t=1430s
[2] LOVCŮV DENÍK (2024). In: https://www.youtube.com, Dostupné z: https://www.youtube.com/c/LovcuvDenik
[3] NĚMÁ, Markéta (2024). Krize maskulinity: Muži bojují o své místo v moderním světě. In: https://www.m-nema.cz, 2024-08-30 [online; cit. 2024-08-30]. Dostupné z: https://www.m-nema.cz/2024/08/30/krize-maskulinity/
[4] NĚMÁ, Markéta (2024). Rozpad ideálu mužství: Od rytíře k sigma male. In: https://www.m-nema.cz, 2024-09-25 [online; cit. 2024-09-25]. Dostupné z: https://www.m-nema.cz/2024/09/25/rozpad-idealu-muzstvi/
[5] VZMUŽ SE (2024). Odvaha projevit zranitelnost ve vztahu je brána k síle a nezávislosti (Vzmuž.Se vol. 58). In: https://www.youtube.com, 2024-03-11 [online; cit. 2024-03-11]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=2gvTS0osvRU
[6] BIDDULPH, Steve, Kniha o mužství. Portál 2011. 978-80-262-0012-3.
[7] BENDA, Jan. Všímavost a já. Portál 2024. ISBN: 978-80-262-2136-4.
[8] BENDA Jan. Všímavost a soucit se sebou. Portál 2019. ISBN: 978-80-262-1524-0.
[9] GRAFIELD, Robert. Mužský kód. Portál 2017. ISBN: 978-80-262-1253-9.
[10] STEPHENSON, Bret. Co dělá z chlapců muže. DharmaGaia 2012. ISBN: 978-80-7436-019-0.
[11] CORNEAU, Guy. Chybějící otec, chybující syn. Praha: Portál 2012. ISBN: 978-80-262-0075-8.
[12] MOORE, Robert. GILLETTE, Douglas. Král, Válečník, Kouzelník, Milovník. Praha: Portál 2015. ISBN: 978-80-262-0781-8.
[X] Přehled literatury
Jaký máš názor na soudobé mužství? Napiš mi: info@mindtuber.cz
Zapoj se do diskuze v komentářích: pravidla diskuze
Související příspěvky
- Pravý muž
- Krize mužství
- Alfa muž jako náplast Red Pillu přes nezralou maskulinitu
- Beta chlap slaměný panák Red Pillu
- Jak Red Pill ovlivňuje partnerské soužití
- Neviditelná klec vztahového rámce
- Podobenství žen v Red Pill komunitě
- Soft Next jako metoda manipulace při řízení vztahu podle Red Pillu
- Jak Red Pill vnímá chlap ve spokojeném manželství
- Red Pill – subkultura mužství
- Manosféra
Obrazové materiály použity z https://unsplash.com a https://www.midjourney.com
skvělý poslech podcastu 🙂
Díky Jano. Co si jako žena myslíš o tom, že muži u žen klesají, když se jim emočně otevřou?
určitě ne, ale musí to být opravdické. Zažila jsem falešnost a sebelítost. Myslím, že bych byla běsná a takový chlap by mě hodně odradil. Ten co se lituje, za vše můžou ostatní, rodiče… a takové to falešné dojímání nad sebou. A pak zase druhý extrém strašně nezávislého citově impotentního muže. Obojí teda není nic moc. Je normální se otevřít, cítit smutek, i brečet. Muži může zemřít někdo z rodičů, prarodičů atd.., v tomto případě je naprosto „v pohodě“ být emočně na dně. Lovec v nějakém svém reelsu zase vykreslil ženy jako totální oportunistický kudlanky, takže radí se vůbec nedávat nějaké emoce před ženou, musí být chlap věčně nad věcí. Za mě kravina, nikdo není robot a ne všechny ženy jsou oportunistky. Ano, Markéta tyto oportunistky specifikovala- ty “ Stacy“ , velmi přitažlivá a vědoucí si své ceny, tak tam asi nijak muže litovat a výrazně podporovat nebude.
Chápu a souhlasím. A myslíš si, že je šance na nějakou formu provedení muže jeho pocity a nasměrování? Věřím, že třeba to falešné dojímání se nad sebou vnímá jen ten vnější pozorovatel a ten chlap to tak zkrátka prožívá. A teď mi v té úvaze nejde o to, aby žena dělala muži terapeuta, ale zda-li pro to existuje vůbec prostor. Jde mi o to, že tradiční představa muže jako opory (ve smyslu té skály) je často chápána jako emoční podpora právě pro obdobné stavy ženy. Možná jen ty projevy jsou drobek jiné, i když třeba ta sebelítost tam bývá patrná také. Jakmile dojde k odhalení takového prožívání, tak to ženy rychle odradí. Muži to přejdou, ale pak zase mluví o hysterkách a drama. V těchto případech pak dochází k nepochopení toho, co znamená se citové otevřít ve smyslu očekávané podpory.
Já teda úplně nevím. Vnímám to spíš intuitivně a nebo spíš po nabytých zkušenostech, které nebyly úplně pozitivní. Tak asi obecně emoční otevřenost a podpora jsou opravdu složité a citlivé oblasti, které mohou být vnímány různě muži a ženami. Tradiční představy o mužích jako “skalách” mohou skutečně komplikovat situaci, kdy muž potřebuje emoční podporu. Avšak společnost postupně mění a stále více se uznává, že i muži mají právo na emoční prožívání a podporu. Tento posun může vytvořit prostor pro větší emoční otevřenost mužů.
Otevřená a upřímná komunikace mezi partnery je klíčová. Pokud oba partneři chápou a respektují potřeby toho druhého, může to vést k lepšímu porozumění a podpoře. Muži mohou hledat emoční podporu i mimo partnerský vztah, například u přátel, rodiny nebo terapeutů. To může pomoci zmírnit tlak na partnerku a zároveň poskytnout potřebnou podporu. A to mi přijde velmi dobré v tom, že nezatěžuje svou partnerku nějakými svými traumaty. Ocenila bych, kdyby ten chlap měl snahu řešit své běsy, mindráky apod..
Tradiční genderové role mohou vést k tomu, že muži i ženy mají určité očekávání ohledně chování a emocí. To může vést k nepochopení a frustraci, pokud se tato očekávání nenaplní. Muži a ženy mohou prožívat a vyjadřovat emoce různými způsoby. To, co může být vnímáno jako sebelítost u muže, může být vnímáno jinak u ženy. Důležité je snažit se porozumět těmto rozdílům a neodsuzovat je. Muži mohou mít obavy, že pokud se otevřou, budou vnímáni jako slabí nebo nekompetentní. A to si myslím, že je špatně, pokud to tak vnímají. Já teda osobně fakt vnímám špatně takové ty divný emoční výlevy.
No strach může chlapům bránit v emoční otevřenosti a hledání podpory.
Je důležité aby partneři vytvořili prostředí, kde se oba cítí bezpečně a mohou se otevřít bez obav z odsouzení. Snažit se vcítit do pocitů druhého a pochopit jeho perspektivu může výrazně pomoci v budování vzájemné podpory. Zvyšování povědomí o důležitosti emoční podpory pro muže může pomoci změnit společenské normy a očekávání.
Jako všechno toto teoreticky chápu, ale sama nejsem ten typ, co se chce otevírat..Ale fakt si myslím, že čím dřív a mladší člověk začne na sobě pracovat na svým traumatech pomocí terapií a kombinovat duchovní rozvoj s fyzickým rozvojem, tak tím líp. Takový člověk si myslím nebude tolik obávat dát své city a pocity více na odiv a bude ochoten o nich s druhým člověkem komunikovat, rozumět sám sobě…
To jsem svým způsobem myslel. Opora ve smyslu, rozumím tomu, co prožíváš a podržím tě, ale je potřeba, abys to řešil. Jedna věc je být rozhozen nějakou akutní situací a pak dlouhodobě zanášet prostor vztahu svými nezpracovanými komplexy. A myslím si, že právě partner je často vidí zřetelněji, než ten, který je prožívá a je tím prožíváním ovlivněn. Nerozumí tomu, že naráží na hranice a nemůže být s tím bezpodmínečně přijímán.
Velká slova na závěr! Mnoho nechybělo, abych u nich slzu utřel 😄 Kecám!
Ale kuš! Ty už seš velkej chlap a ty nebre.. oh, wait! 😄