Jádrová přesvědčení a mužství

„Síla našeho přesvědčení není konečně důkazem jeho správnosti.“ J. Locke


Nedávno jsem psal o seberozvoji z pohledu různých vrstev osobnosti, kde jsem zmínil i negativní jádrová přesvědčení, která stojí za mnoha těžkostmi, které nás v životě provázejí. V tomto příspěvku bych se chtěl na jádrová přesvědčení tzv. core beliefs podívat podrobněji. Rád bych proniknul za definice a popis, které jsou sice srozumitelné, ale přesto jsou často v kontextu našeho vlastního prožívání přehlížené.

Podle psycholožky a dcery zakladatele kognitivně behaviorální terapie J. S. Beck jsou jádrová přesvědčení nejzákladnější úroveň přesvědčení, která jsou komplexní, rigidní a silně zevšeobecněná. Tato přesvědčení fungují jako předloha, ​​podle níž jednotlivci interpretují své zkušenosti. [1]

Toliko k definici. Popisem pak mohou základní přesvědčení nabírat obecných tvrzení, jako je například: „Nikomu se nedá věřit“, nebo „Nejsem dost dobrý“.

jádrová přesvědčení ovlivňují nejen to, jak muži vnímají sebe, ale i ženy.

Muži o sobě, muži o ženách

V kontextu obsahu tohoto blogu, kde se zabývám mužstvím, se budu soustředit na dvě specifické oblasti. Tou první je pokřivené vnímání sama sebe jako muže a tou druhou je jádrovými přesvědčeními pokroucené vnímání žen. Takové názory mohou nabývat následujících podob:

  • „Pokud nemám peníze a úspěch, nikdo mě nebude uznávat a žádná žena mě nebude chtít.“
  • „Jako chlap budu mít hodnotu teprve až něco vybuduju. Pak si zasloužím respekt o ocenění.“
  • „Jsem neschopný, protože si za každých okolností nedokážu sám poradit.“
  • „To, že o mě nemají ženy zájem je důkazem pro to, že jsem jako muž selhal.“
  • „Ženám se nedá věřit. Vždy, když se jim otevřu a ukážu jim svoji zranitelnost, tak toho zneužijí a ještě u nich klesnu.“
  • „Ženy mě vždycky testují, jak moc se sebou nechám manipulovat. Pokud jim ustoupím, ztratím jejich respekt.“
  • „Když ženy říkají, že chtějí hodné a pozorné muže, ve skutečnosti jen obelhávají sami sebe, protože stejně vždycky skončí s tím největším grázlem, který je vodí za nos.“

Možná si něco podobného myslíš. Možná tě to jenom napadlo, i když třeba víš, že je to hloupost. Problém je, že takto se nám obvykle naše jádrová přesvědčení nejeví. Častěji jde o různé pocity, které skrytě vyúsťují v podobné závěry.

Tyto emoce navíc obvykle souvisí s nějakou duševní nepohodou vztaženou k aspektům, kterých se to týká. A ty nejenom přehlížíme, ale při konfrontaci s nimi dochází i ke spouštění obranných mechanismů, které zamezí tomu je zpozorovat. Díky tomu introspekce nese znaky popírání a kognitivního zkreslení po vzoru tvrzení: „To není mnou, takhle se ty věci mají.“

V bezpečí nevědomosti

Jak může takové, do značné míry nedobrovolné, chování vypadat? Tak třeba racionalizace, při které si pro sebe vymýšlíš přijatelná vysvětlení: „Necítím se méněcenný, jsem skromný a mám pokoru.“ Slabost se pak ve tvém prožívání jeví jako ctnost.

Jiným příkladem může být zase projekce, kdy namísto přiznání si vlastních pocitů, přenášíš tyto pocity na druhé: „Já se nepodceňuju, to ostatní ve mně nevidí potenciál, který mám.“

Hodně lidí si věci kompenzuje prostřednictvím substituce: „Dokud mám výsledky, nemůžu mít přece problém.“ Tohle lze zřetelně pozorovat v i přesvědčení, že výsledky jsou toho důkazem i u ostatních: „Jasně, zrovna on si sebou nebudu nejistý. Vždyť je úspěšný a něco dokázal.“

Také můžeš mít tendence se identifikovat s nějakou rolí, která pomůže daný problém odstínit: „Jsem silný a nezávislý chlap, který se řídí rozumem, takže mně všechny tyhle emoční záležitosti nechávají chladným a jdou zcela mimo mě.“

Reaktivní formace pak vede k chování, které je opakem doopravdy zažívaného pocitu. To vede například k neustálému dokazování své hodnoty, přehnanou demonstrací sebevědomí, vyrovnanosti či dominance.

Nedostatečný pocit hodnoty vede k vnímání sebe jako slabého a bezcenného muže.

Nedostatečné mužství

Používání různých obranných mechanismů ti brání v poznání sebe sama. To má vliv i na to, jak se utváří tvá představa toho, co znamená být mužem. Místo toho, abys prozkoumal a přijal vlastní definici mužství, můžeš se snažit naplnit určité ideály mužnosti, přesně podle taktovky svých jádrových přesvědčení.

To pak vede i k tajnému programu „Jsem nedostatečný“, kterým Heinz-Peter Röhr popisuje nevědomý vzorec vedoucí ke snahám dosáhnout spokojenosti skrze výkonnostní chování: „Boj o uznání, majetek a moc je pro mnoho lidí obsahem života. Leckdo cítí oprávněnost svého života, jen když naplňuje výkonnostní očekávání okolí.“ [3]. U mužů je tento obsah navíc neadekvátně umocňován tlakem společenských nároků tak typických pro obraz úspěšného a všestranného Alfa muže.

Uznání, vliv, majetek, hojnost žen to vše může být prostředkem k zažehnání nedostatečného pocitu vlastní hodnoty a jádrová přesvědčení pak slouží coby důkaz, že je tento způsob oprávněný a účinný. Jenže není. Dochází tak k zacyklení se ve smyčce, která tě nejen svazuje a brání ti vystoupit ven, ale škrtí i tvůj růst směrem k autenticitě.

Tento vnější tlak může být zvláště silný v určitém věkovém období, kdy jako muž hledáš svou identitu a místo ve společnosti. Vliv obranných mechanismů může vést k tomu, že se místo rozvoje autentického vztahu se sebou samým a s ostatními začleníš do role, která je ti předkládána, ať už jsi s ní v jednotě, nebo ne.

Nezdravá honba za mužskou hodnotou ve snaze vybudovat nezávislý pocit vlastní hodnoty, který nelze získat zvenčí, vede k destruktivnímu chování a různým formám závislosti: „Většina lidí činí svůj pocit vlastní hodnoty závislý na tom, co profesně dokázaly, kolik mají peněz, nebo z jaké rodiny pocházejí.“ [4]

Negativní jádrová přesvědčení působí skrytě.

Uchopit neviděné

Co s tím? Nemůžeš změnit něco, o čem ani neuvažuješ, že by bylo potřeba to změnit. Případně ses o to už pokusil, ale výsledek byl vždy stejný. Akorát se ti potvrdila jednoznačná platnost tvého názoru. A je to právě neochvějná víra v pravdivost těchto přesvědčení, která ti znemožňuje zřít je.

Efektivním způsobem, jenž pomáhá v jejich odhalení, je sledovat své pocity a emocionální reakce. Zvláště patrné je to při konfrontaci s tématy, která s tebou nějakým způsobem rezonují. Může jít o témata týkající se nároků žen, žárlivosti, nejistoty a křehkosti ega, debaty o rovnosti či body countu, toho, co by správní muži měli či neměli a tak dále a tak podobně.

Vyvolává to v tobě nějakou formu emocionálního napětí? Cítíš třeba podráždění, znechucení, hněv? Jsi ofenzivní, máš potřebu sám sebe, nebo druhé v něčem utvrzovat? Někdy se naopak pocity stáčí směrem dovnitř a může je doprovázet nechuť se tím zabývat.

Všechny tyto projevy mohou znamenat, že jsi narazil na něco důležitého. Dané téma je nějakým způsobem spojeno s vnitřním obsahem, kterého se to dotýká. Typicky jde o záležitosti, jako je již zmíněný pocit nedostečnosti, nízké sebevědomí, nerozhodnost, neschopnost si nastavit hranice apod.

U takových stavů bývají emoce prudké, pichlavé, dlouho přetrvávají a zanechávají jakousi pachuť a hlavně se pod nimi tvá přesvědčení stává rigidnějšími a hnout s ním pak nejde už je ze samého principu zatvrzelosti. Ustoupit od nich by totiž znamenalo popřít (zradit) sám sebe.

Negativní jádrová přesvědčení omezují pohled člověka.

V zajetí všudypřítomných potvrzení

Konfrontace s jádrovými přesvědčeními bývá velmi nepříjemná a tak můžeš mít sklony se jí vyhýbat. Jádrová přesvědčení se v tobě vytvářely už od útlého dětství, mnohdy ještě před tím, než si procitl do sebeuvědomění. Dál se pak posilovaly v dospívání a tak není divu, že v dospělosti budeš mít tendence tento trend následovat.

Kognitivní zkreslení je běžný psychologický fenomén, který způsobuje, že vyhledáme, interpretujeme a pamatujeme si informace tak, aby potvrzovaly naše již existující přesvědčení, a naopak ignorujeme nebo zpochybňujeme informace, které by je mohly vyvracet. Připočteš-li k tomu to, jakým způsobem dnes fungují algoritmy sociálních sítí, je situace ještě horší. Výsledkem je informační bublina, která ti neustále servíruje obsah, jenž potvrzuje tvůj světonázor.

Týká se to samozřejmě i všemožných vztahových poradců, které v online prostoru působí a jsou postaveny na lidové psychologii a anekdotických důkazech. Nezřídkakdy tyto subjektivní svědectví vyvěrají právě z jádrových přesvědčení, a proto se na nich lidé tak snadno a bez výhrad shodnou. Také se často dotýkají polarizovaných témat, které vyvolávají emoce. Lidé, kteří pak takový obsah tvoří, toho náležitě využívají ke zvýšení svého dosahu.

Doktrína pilulky pravdy

Výjimku netvoří ani mužské seberozvojové skupiny propagující Red Pill obsah a proto je přítomnost v takových skupinách značně problematická. Manosféra je sice nehomogenní, ale v rámci jednotlivých skupin, které se obvykle utváří okolo vůdčí osoby nebo projektu, bývají šířeny názory jednotlivců jako dogma. Mnoho z těchto ,,ultimátních pravd“ jsou generalizace, které se až podezřele s negativními jádrovými přesvědčeními kryjí.

Sdílení kognitivního zkreslení ve skupinách je poměrně častý jev s mnoha negativními aspekty. Red Pill komunity silně ovlivňují myšlení mužů, kteří jsou její součástí.

Konzumace Red Pill obsahu tak může tvá přesvědčení ještě prohlubovat. Ať už jde o ty, které jsou spojeny s nejistotou týkající se mužství a nebo například ty, které negativním způsobem hodnotí povahu žen a promítají ji na celou populaci.

Red Pill prohlubuje jádrová přesvědčení a uzamyká tak muže do nekonečného cyklu sebehodnocení.

Růst na špatných základech

Samozřejmě můžeš nesouhlasit, protože ti vztahová dynamika podle Red Pillu otevřela nové možnosti. Možná si začal budovat svoji hodnotu a demonstruješ ji před ženami a hle najednou o tebe mají zájem. Dává to smysl, funguje to a tak ani nemůžeš nesouhlasit.

Potíž je v tom, že tu existuje nemalé riziko, že se tak bude dít na úkor prohlubování tvých jádrových přesvědčení, na kterých pak takový progres stojí. Tento přístup sice poskytuje dočasné úspěchy, ale zároveň ti zamezuje ve skutečné osobní transformaci. Místo toho, aby ses snažil pochopit své vlastní potřeby a niterná nastavení, učíš se optimalizovat chování podle uměle zkonstruovaných pravidel.

O to hůře se tento směr opouští, protože do značné míry funguje, alespoň pokud jde o povrchní vztahy. Výsledný kognitivní filtr totiž způsobuje, že dochází ke spojení s podobně smýšlejícími lidmi. Nejen že se tvá pozornost omezí na vnímání určitého chování, ale můžeš i přímo vyhledávat ženy, které pak svým chováním přesně naplňují Red Pill obraz zištných a vypočítavých žen, které se orientují na status, vzhled a materiální zabezpečení.

Při snahách pak navázat blízkost vyvěrající ze základních lidských potřeb, dochází ke konfliktům. Jakmile totiž dojde na hlubší intimitu, emocionální bezpečí a zastávané hodnoty, negativní vlivy jádrových přesvědčení vyplují na povrch. Vlastní nejistoty, strach z blízkosti, obavy ze ztráty kontroly či odmítnutí, nízké sebevědomí, pocit nedostatečnosti to vše se proměňuje v žárlivost, v závislost, v ublížení, v osočování, vztahovačnost, snahu o kontrolu atd.

Rozbití jádrových přesvědčení vyžaduje zásadní změnu perspektivy.

Změna perspektivy

Změna perspektivy je nesnadná, ale možná. Klíčem k překonání nepřemožitelnosti jádrových přesvědčení je jejich odhalení, pochopení a nahrazení. Byť neexistuje jedno univerzální řešení, přesto ti může pomoci následující:

  • Vědomě pozoruj své chování a prožívání – Začni si všímat vzorců ve svých reakcích, pocitech a myšlenkách.
  • Analyzuj své domněnky o sobě – Zkus prozkoumat, co si o sobě myslíš a proč. Někdy mají tyto domněnky původ v tom, jak si myslíš, že tě vidí druzí, což může být obzvlášť užitečné, protože takové projekce ti umožní přímo pozorovat své vlastní přesvědčení.
  • Zpochybňuj svá přesvědčení – Aktivně hledej důkazy, které vyvrací nebo relativizují tvoje jednoznačné závěry. Zvláštní pozornost věnuj těm, u jejichž rozporování se objevuje emoční náboj.
  • Doptávej se na příčinu – Pokládej si otázky typu: „Proč mě tohle tak zasáhlo? Co to o mně vypovídá? Proč se to objevilo v této souvislosti?“
  • Rozvíjej všímavost – Schopnost umět setrvat v přítomném okamžiku zvětšuje prostor pro to si lépe uvědomit příčiny a následky a to díky většímu odstupu mezi myšlenkami a emocemi.
  • Opouštěj svou komfortní zónu – Vystavení se situacím, které narušují zažitá přesvědčení mohou přinést nové a jiné zkušenosti, které dokáží narušit staré myšlenkové mapy.
  • Absolvuj psychoterapii Psychoterapeutický vztah dokáže pomoci s rozplétáním i velmi složitých a hlubokých vzorců. Terapeut je průvodcem, který poskytuje zpětnou vazbu, jenž dokáže úvést v patrnnost rozdíl mezi zkreslením odehrávajícím se ve tvém prožívání a tím, jak se to jeví nezúčastněnému pozorovateli.

Dokonáno jest!

Použité zdroje


[1] BECK, Judith. Cognitive Therapy: Basics and Beyond. The Guilford Press 1995. ISBN: 978-08-986-2847-0.
[2] STEPHEN, Joseph. Autenticita: Jak být sám sebou a proč na tom záleží. Praha: Portál 2018. ISBN: 978-80-262-1410-6.
[3] RÖHR, Heinz-Peter. Nedostatečný pocit vlastní hodnoty. Praha: Portál 2013. ISBN: 978-80-262-0354-4.
[4] RÖHR, Heinz-Peter. Závislost. Praha: Portál 2015. 978-80-262-0927-0.
[5] ZETEK, Tomáš. Terapie sebepoznáním. Pointa 2001. ISBN: 978-80-7650-496-7.
[6] KVAPILÍK, Tomáš. Mozaika duše: Desatero pro zdravější duši a vztahy. Mladá fronta 2023. 978-80-204-6238-1.
[7] VYBÍRAL, Zdeněk. Jak se stát dobrým psychoterapeutem. Portál 2016. 978-80-262-1104-4.
[8] BENDA, Jan. Všímavost a soucit se sebou. Praha: Portál 2019. ISBN: 978-80-262-1524-0.
[9] BENDA, Jan. Všímavost a já. Praha: Portál 2024. ISBN: 978-80-262-2136-4.
[X] Přehled literatury

O čem z toho jsi skálopevně přesvědčen ty? Napiš mi: info@mindtuber.cz
Zapoj se do diskuze v komentářích: pravidla diskuze

Související příspěvky

Obrazové materiály použity z https://unsplash.com a https://www.midjourney.com

Sdílej:
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře