„Co je potlačeno, se vrací. Ne jako vzpomínka, ale jako jednání.“ Sigmunt Freud
Ve světle posledních událostí, kdy netflixovský hit Adolescent otevřel téma násilí dětí, jsem se v diskuzích setkal s různými pohledy na to, kdo je to vlastně ten incel. Někteří se opírají o původ slova, jiní zase mají sklony oddělovat komunitu incelů od projevů toxické maskulinity.
Je pravdou, že význam pojmu incel se v čase proměnil, a proto se tento vývoj pokusím v následujícím textu osvětlit. K tomuto vysvětlení připojím i svůj osobní názor.
Původ slova incel
Slovo incel vzniklo zkrácením slov involuntary celibate – nedobrovolný celibát. Jde o člověka, který si přeje mít sexuální nebo romantické vztahy, ale nedaří se mu to, obvykle kvůli nízké atraktivitě, nejistotě nebo sociálním problémům.
Původ slova sahá ke kanadské studentce Alaně, která v roce 1993 vytvořila podpůrnou skupinu pro lidi, kteří trpěli tím, že neměli partnerské nebo sexuální zkušenosti. Smyslem tohoto uskupení byla podpora mužů, ale i žen v této situaci. [1]
Okolo přelomu tisíciletí se význam výrazu incel začal výrazně proměňovat. Na síti začali vznikat skupiny (např. Reddit, 4chan, incels.co), kde se muži začali nenávistně vymezovat vůči ženám. To historicky koresponduje s rozmachem internetu a začínajícím vlivem tzv. Manosféry.
Okolo těchto incelských fór se zformovala komunita, která byla silně ovlivněna pseudovědeckými Red Pill narativy. Zde dochází i k odštěpení části komunity a vzniku Black Pillu, který je význačný svými fatalistickými přesvědčeními.
V roce 2014 se incelská komunita dostala do povědomí veřejnosti, a to díky tragické události spojené s masovou střelbou. Elliot Rodger, který se k této komunitě hlásil, zabil v americkém Isla Vista šest lidí. Je to také doba, kdy se začíná incelství objevovat v hledáčku bezpečnostních agentur a je spojováno s ideologicky motivovaným terorismem. [2] [3]
Význam a užití dnes
Dnes je slovo incel a jeho význam používáno v různých kontextech. Užívá se výhradně ve spojení s muži, pro ženy vznikla vlastní odvozenina – femcel. Stále se nejčastěji užívá v souvislosti s nenávistnou rétorikou, ale už se nemusí nutně jednat o muže, kteří v nedobrovolném celibátu skutečně žijí.
Pejorativně se totiž užívá i pro muže, kteří vykazují určité znaky chování a názorů, které jsou spojovány s negativními vlivy Manosféry jako takové. Jde o kritiku a vymezování se proti feminismu, liberalismu, LGBTQ komunitě, či jiným hodnotám spojených s rovností pohlaví v moderní společnosti. Tito muži často mají rigidní představy o genderových rolích a zastávají velmi specifický světonázor.
Názor není incelství
A tady se to začíná značně komplikovat, protože dané indicie mohou být falešnou a neprůkaznou stopou. Nelze s jistotou předpokládat, že příklon k určitým postojům nutně značí incelství v tom zjednodušeném a nálepkovacím významu. Ať už jde o zastávání se konzervativních hodnot, příklon k tradiční podobě vztahů či společenského uspořádání.
I proto se v souvislosti se strukturou Manosféry mluví jako o uskupení mužských subkultur, protože v ní dochází k prolínání názorových proudů. To by i vysvětlovalo to, proč se proti nařčení z incelství vymezí například muž, který je sice ženatý, ale zároveň sympatizuje s názory Adrewa Tatea. [3]
Existuje tu totiž jednotící rámec, který nad jednotlivými subkulturami stojí a propojuje je. Je to situace, kde názor na jedné straně toxický, může být, na straně druhé běžný, a tudíž i zdánlivě neškodný, přičemž jde pořád o tentýž názor, vyvěrající z téhož přesvědčení.
Rozšíření takových názorů ve společnosti je mnohem větší, než jak se zdá, jak vysvětluje Dr. Siân Brooke: „Nabízí vysvětlení osobního selhání tím, že za něj viní ženy a feminismus, zároveň poskytuje morální rámec pro vnímání světa. Skrze pojmy jako Red Pill, Blue Pill, hodnocení žen podle vzhledu, idealizace mužské dominance, násilí, bohatství a technické zdatnosti. Nabízí tedy určitý světový řád.
Myslím, že když tomu říkáme subkultura, může to trochu zastírat její rozšířenost, protože to ve skutečnosti není subkultura. Je to systém víry, který předepisuje, jak máme žít, koho máme nenávidět, koho si vážit a jak se máme v určitém čase chovat. Říká, tohle je správné, tohle špatné a takhle svět funguje. V tom smyslu bych to označila za ideologii.“ [4]
V diskuzích se stírají hranice mezi incelskou komunitou, která je zřetelně misogynní a názory, které sledují obyčejní muži.
Incelství jako projev doby?
Já dnes vnímám incelství jako „Zeitgeist“ – duch doby. Muži, kteří jsou incely, ať už s ohledem na to, zda-li mají sex a vztahovou zkušenost, či ji nemají, vykazují nemalou míru zklamání (znechucení), zmatení a vnitřního zranění. Incelství je projevem něčeho skrytého, neviděného, co se dere na povrch.
Věřím, že tento fenomén úzce souvisí s vývojem osobnosti, chybějícími vzory a mezigeneračními přenosy. Zároveň do tohoto stavu působí negativní vlivy sociálních sítí, které narušují proces socializace i vnímání vlastní identity. [5]
V honbě za dobrým pocitem ze sebe sama padají muži do náruče digitálních autorit. Ty v anonymních vodách internetu nevytváří bezpečné prostředí, které by dotyční potřebovali. Naopak této situace zneužívají ve svůj prospěch a dál tento stav prohlubují, byť tvrdí opak.
To spolu se změnami odehrávajícími se ve společnosti, vede k nárůstu všeho, co lze dnes za projevy incelství považovat. V tomto pohledu lze spatřit spřízněnost s jiným pojmem – osamělost mužů (male loneliness). I tento sílící trend se dotýká problémů v oblasti sociálních interakcí, vztahů a duševního zdraví. Únik z osamělosti může vést nejen k depresím, destruktivnímu chování v podobě závislostí, ale i k příklonu k ideologicky laděným názorům.
Incelství v tom lepším případě reprezentuje vyjádřený nesouhlas. Je hledáním autorit, které by daný hlas zastoupily. V tom horším případě pak jde o zoufalé činy s katastrofálním dopadem.
Tři zet mužské zkušenosti
Jak je vidno, jde o velmi rozsáhlou problematiku s mnoha proměnnými. Některé z mnou uvažovaných příčin jsou následující:
Zklamání
Mnozí mladí muži vstupují do života s určitou představou o tom, jak by měl jejich osobní příběh vypadat. Tyto představy se týkají lásky, uznání a úspěchu. Ty však často vycházejí z nerealistických očekávání.
Vývoj muže jako cesta hrdiny je tradičním narativem. Mužský heroismus je živený nejen historicky patriarchálními vlivy, popkulturou, ale i některými ženami, které ve stejném duchu dané ideály vyhledávají. Když se realita ukáže být mnohem složitější, bez jasných pravidel nebo odměn, přichází frustrace a rozčarování.
Společnost nabízí stále méně předvídatelných cest k seberealizaci, což může vést k pocitu nespravedlnosti a zklamání: „Dělal jsem všechno, co se po mně chtělo, a přesto to nestačí.“
Zmatení
V postmoderním světě je mužská identita něčím proměnlivým, což může být matoucí pro muže, kteřá byli vychováváni směrem k nějakému standardu. Naopak muži, kteří vyrůstali bez pevných vzorů nebo zažili rozporuplné poselství o tom, co to vlastně znamená být mužem, často nevědí, kam se zařadit.
Zatímco dříve se očekávala jasná role (živitel, ochránce, vůdce), dnes jsou požadavky zdánlivě nekonzistentní. Muž má být zároveň citlivý i silný, úspěšný i pokorný, aktivní, ale ne dotěrný. Tento tlak a nejednoznačnost mohou vést ke zmatku a úzkosti z vnímání vlastního místa ve světě.
Zranění
Za mnohými výbuchy hněvu, cynismu či nenávisti se často skrývá hluboké emoční zranění. Tato zranění z dětství způsobená nedostatečným sycením potřeb dítěte rodiči, pak kulminují a manifestují se v podobě specifického chování.
Incelství se pak může stát způsobem, jak tyto pocity externalizovat. Tedy přenést vnitřní bolest na vnější svět, proměnit ji v narativ o vinících, kterými jsou necitlivé ženy, které fakticky nechápou, co je odmítnutí. Přičemž pod tímto odmítnutím zažívaným během dospívání, leží odmítnutí rodiči.
Tady je nutné pochopit, že nemusí jít o přímé odmítnutí, ale o konkrétní události, kdy daný jedinec nezažil přijetí ve chvílích, kdy ho potřeboval. Takové okamžiky zanechávají velmi hluboké rány a jsou příčinou vzniku nedostatečného pocitu vlastní hodnoty a maladaptivních schémat. [6] [7]
Adolescent
Příčinu hlubokého vnitřního zranění skvěle, i když jen v náznacích, ilustroval právě seriál Adolescent. Jde o scénu, kdy psychiatrička zkoumá vztah hlavního protagonisty k otci. Spolu s tím zjišťuje i to, jak chlapec vnímá sám sebe, přičemž po chvíli vyhýbavých odpovědí, vyplyne na povrch, že sám sebe vidí jako někoho, kdo je hnusný, nedostatečný. V posledním díle pak otec přemítá, kde udělal chybu. Sám se dozná z toho, že si je vědom, že byly chvíle, kdy na syna nemohl pohledět, protože byl z něho zklamán. Převážilo jeho vlastní ego před potřebou syna, který potřeboval absolutní příjetí. Je to ukázka emočně nedostupného rodiče. [8]
Ač se ti to může zdát jako něco, co se běžně neděje. Opak je pravdou. Jde o běžnou lidskou zkušenost, protože žádní rodiče navzdory tomu, jak své dítě milují, nejsou ideální. [8] Stejně tak jako je běžnou lidskou zkušeností odmítnutí, liší se pak to, jak na něj reagujeme, potažmo, čeho se v nás dotýká a k čemu se vztahuje.
Co když se to týká i mě?
Pokud máš pocit, že se v tobě honí nějaké zlé myšlenky například vztek na ženy, závist, zahořklost, pocity bezmoci, nenávist ke společnosti, je dobré s tím naložit vědomě a s respektem k sobě i ostatním.
V první řadě je dobré oddělit myšlenky poháněné emocemi od skutečnosti. Jde o signály a na jejich interpretaci bys neměl být sám, proto je dobré si o tom s někým promluvit. Ideálně s odborníkem, nebo s někým blízkým, kdo ti v případě nutnosti pomůže odbornou pomoc zprostředkovat. Není to nic ostudného, je to projevem síly a zdravého přístupu.
Vyhýbej se komunitám, které mají negativní dopady a kde se sice tyto témata řeší, ale nikdo tě v nich skutečně osobně nezná.
Buď k sobě laskavý. Máš právo na své emoce, ani ty negativní z tebe nedělají špatného člověka. Padání do role oběti není selhání, ale často jde jen o naučenou reakci na bolest nebo dlouhodobou nejistotu a i lze to změnit.
Dokonáno jest!
Použité zdroje
[1] BBC (2018). The woman who founded the ‚incel‘ movement. In: https://www.bbc.com, 2018-08-30 [online; cit. 2018-08-30]. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-us-canada-45284455
[2] GOLDSCHMÍDOVÁ, Eliška. „Incelové“: subkultura nedobrovolného celibátu. In: https://dspace.cz, 2024-01-22 [online; cit. 2024-01-22]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/188444
[3] DOSOUDIL, Martin. Subkultura Incels jako možný bezpečnostní problém. In: https://theses.cz, 2024-03-15 [online; cit. 2024-03-15]. Dostupné z: https://theses.cz/id/xgemn2/Dosoudil_Subkultura_Incels.pdf?info
[4] FACEBOOK (2025). U žen nebudete mít velké šance. Co říkám klukům, kteří se zamilovali do Andrewa Tatea. In: https://www.facebook.com, 2025-04-27 [online; cit. 2025-04-27]. Dostupné z: https://www.facebook.com/photo/?fbid=1079117490908668&set=a.469706505183106
[5] PULS (2025). „Misogynie je zase cool.“ Co říká Adolescent o chlapcích a mužích. In: https://www.spotify.com, 2025-04-16 [online; cit. 2025-04-16]. Dostupné z: https://open.spotify.com/episode/5bHSuaKtKDfdIXFSpYPtlY
[6] FROLLOVÁ, Nikola. S Adolescenty je to čím dál těžší. Neučí se, koukají do počítače… a vraždí. In: https://www.lidovky.cz, 2025-04-30 [online; cit. 2025-04-30]. Dostupné z: https://www.lidovky.cz/orientace/adolescent-britsky-serial-netflix-vrazda-spoluzacka.A250430_125016_ln-orientace_lsva
[7] RÖHR, Heinz-Peter. Nedostatečný pocit vlastní hodnoty. Praha: Portál 2013. ISBN: 978-80-262-0354-4.
[8] BENDA, Jan. Všímavost a já. Praha: Portál 2024. ISBN: 978-80-262-2136-4.
[9] IROZHLAS (2025). Šikana, incelové a násilí. Série Adolescent je hit, který odkrývá duši kluka obviněného z vraždy. In: https://www.irozhlas.cz, 2025-04-02 [online; cit. 2025-04-02]. Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/kultura/televize/sikana-incelove-a-nasili-serie-adolescent-je-hit-ktery-odkryva-dusi-kluka_2504020600_ako
[10] LBEDOVÁ, Zuzana. Pohled na základní vývojové potřeby člověka z hlediska PBSP. In: https://www.pbsp.cz, 2010-01-01 [online; cit. 2010-01-01]. Dostupné z: http://www.pbsp.cz/Data/Sites/Zakladni_vyvojove_potreby.pdf
[X] Přehled literatury
Kdo je podle tebe incel? Napiš mi: info@mindtuber.cz
Zapoj se do diskuze v komentářích: pravidla diskuze
Související příspěvky
- Jak online komunity formují přesvědčení mužů
- Jádrová přesvědčení a mužství
- Jádrová přesvědčení nejen Red Pillerů
- Láska žen podle Red Pillu
- Podobenství žen v Red Pill komunitě
- Ženy jako symbol vztahových dramat
- Seberozvoj z pohledu toho kým jsme
- Holkytida z pohledu nezralé vztahovosti
- Alfa muž jako náplast Red Pillu přes nezralou maskulinitu
- Beta chlap slaměný panák Red Pillu
- Mužská síla v nové érě
- Klíč k autenticitě
- Vztahy, které opomíjíme I. – Sebeláska
- Vztahy, které opomíjíme II. – psychoterapie
- Krize mužství
- Red Pill – subkultura mužství
- Manosféra
Obrazové materiály použity z https://unsplash.com a https://www.midjourney.com
